» 6 katastrof odehrávajících se na území České republiky

Když se krajánek pobývající na jihu Španělska podívá v zimě do Čech, začnou ho štvát zejména tyto věci:

Chybí trh, přebýva supermarket

Chybí trh, tedy nikoliv ten abstraktní trh, který u nás funguje ve srovnání se Španělskem vlastně docela dobře, ale zcela konkrétní trh se stánky, prodavači zeleniny, ryb a masa, kteří na sebe a své zákazníky pořvávají, až je člověku veselo. Nepočítáme-li nesmělou trhoveckou Prahu a několik výkřiků z farmářského světa, je český zákazník odsouzen k super-, hyper- či turbomarketové onanii. Je přitom dokázáno, že stačí pouze několik taktů z vánočního CD Kauflandu, aby se člověku zničil i ten nejslibněji se rozvíjející den.

Móóóc masa, málo zeleniny a ryb

Svíčková, řízek, utopenec, klobás, knedlozelovepřo, tlačenka, guláš a tak pořád dokola, až z toho má člověk cholesterol jako Luciano Pavarotti. Je to neustále opakované téma, ale hlavní rozdíl mezi španělskou a českou kuchyní spočívá skutečně v tom, že se u nás jí maso v tunách. Pokud by jakýkoliv průměrný Španěl měl sníst pouze desetinu masového přídělu průměrného Čecha, tak zemře na předávkování dřív než byste řekli LDL. Na obrovské spotřebě masa má samozřejmě vliv několik faktorů. V první řadě je to katastrofální úroveň čerstvé zeleniny v českých supermarketech. Než by člověk jedl bílá holandská rajčata, zakousne se raději do uheráku. Druhým faktorem je všudypřítomná smrtící zima. Po několika minutách strávených v mrazu na zastávce MHD by pravděpodobně i Španěl dal přednost drštkovce před gazpachem. Možná to zní od velkoobchodníků se sušeným masem bez konzervantů paradoxně, ale bylo by určitě lepší, kdyby se jedno maso zajídalo dvojí zeleninou. 

Zima

Průměrnému Čechovi to ani nepřijde, ale to, co zažívá každý den na své cestě do práce, je pro Španěla z jihu Španělska úryvek ze strašidelného filmu z druhé světové války. Každý ví, že je v Čechách zima, ale teprve po příjezdu si člověk uvědomí, že se jedná o zimu smrtící, zákeřnou a konec konců k….skou. Je to zima, která stojí v cestě existenci. Nikdo dosud nevysvětlil, jak přežívají v tomto mrazu ptáci, ale je jisté, že Španělovi by na českém mrazu vypověděly základní životní funkce do 10 minut. Proto jsou Češi neustále doma, leží na kanápku a tloustnou a tloustnou. A to byla letos údajně zima mírná...

Zataženo

V Čechách je v zimě zataženo v průměru od 21.12. do 21.3., tj. celou zimu (o jiných ročních obdobích to samozřejmě platí taky). Ve Španělsku je tomu přesně naopak. Pokud tedy člověk u nás přežije mráz, může si být jist tím, že ho do kolen dostane věčně zatažená obloha. To, že člověk nevidí slunce, je kupodivu na české zimě to úplně nejhorší. Ani přesně nevím, co na tom slunci člověk má, ale je fakt, že když ho 20. den nevidí, jde jeho život z kopce.  

Zakouřeno

Kromě masa spotřebují Češí nejvíc pracího prášku na světě. Je jedno, jestli si dáváte snídani, oběd, večeři, či si pouze skočíte na kafe s kamarádem, protože z toho u nás vyjdete vždycky jako nikotinový boxovací pytel. Člověk se u nás dříve či později prostě musí smířit s tím, že z něj bude santusák, nemá-li trávit zbytek svého života u pračky.

Naštváno

Je to pravděpodobně souhra všech předchozích faktorů, ale po delším pobytu ve Španělsku je opravdu zcela evidentní, že průměrný Čech je neustále mírně nasraný. Člověk se mu samozřejmě nemůže moc divit, protože by sám z té temné zimy nejraději rozflákal výlohu, ale zástupy zakaboněných pokladních, prodavačů a prodavaček, řidičů a řidiček je někdy nad síly i toho nejsilnějšího charakteru.

A to dobrý

Skoro to vypadá, jako bychom na Čechy kydali jen samý hnůj a neviděli na nich nic pozitivního, ale není to tak. To pouze tento článek je o tom, co je u nás horší než ve Španělsku. Ten další možná bude o tom, co je u nás lepší, tj. o Kafkovi, Student Agency, sjíždění řek, nakládaných okurkách, Janáčkovi, zelené, jizerské padesátce, ponorné řece Punkvě atp.