» Souboj - 9 rozdílů mezi českou knajpou a španělským tapas barem

tapas bar

Srovnáváme typický andaluzský tapas bar s typickou českou hospodou (ve smyslu putykou, pivnicí, knajpou, nalejvárnou atp.). Jsou to typy podniků, do nichž průměrní obyvatelé obou států chodí nejčastěji na pivo. 

 

Účtenky

Zatímco se v českých putykách číšníci vyžívají v umaštěných, od piva politých účtenkách, na které čřou nepochopitelné hieroglyfy, v nichž se nakonec vůbec nikdo nevyzná (čárka, přeškrtnutá čárka atd.), mají španělští barmani veškerou konzumaci svých hostů v hlavě. Téměř nikdy si nic nepíšou, je to pravděpodobně otázka stavovské cti. Je-li situace nekontrolovatelná a není již reálné pro jednoho si udržet v hlavě přehled, říkají hosté při placení prostě to, co měli a barman jim věří. Ušetřili jsme takto spoustu

Verdikt: Milujeme typografii českých účtenek, a proto dáváme bod knajpě: 1 : 0 pro knajpu

Obsluha

Ve španělském baru je opravdu většinou pouze bar, u kterého se stojí či sedí na vysokých barovkách. Číšník téměř nikdy zpoza baru nevylézá. V české hospodě naproti tomu není bar, ale takzvaný výčep, který číšníkovi slouží pouze k tomu, aby si trošku odpočinul, nabral piva a rozběhl se mezi hosty.

Verdikt: Vždycky je lepší, když přijde číšník za vámi, než když musíte vy za ním. Když už tam ale jste, protože nikde jinde být nemůžete, je to jedno. Proto remíza: 1.5 : 0.5 pro knajpu

Sezení

Ve španělském baru se buď stojí u baru nebo sedí na vysokých barových židlích. Je-li v baru vůbec nějaký stůl, sedí u něj většinou pouze cílová skupina 80+. V Čechách je naproti tomu sezení základním doprovodným jevem pití piva. Nejprve je třeba si sednout a pak se teprve můžeme bavit o tom, co si dáme za pivo.

Verdikt: Na baru je větší sranda. Člověk neustále lítá, proplétá se s cizími lidmi, sleduje práci barmana a má špás. Bolí ho ale pak záda. Přesto tapas bar rules a srovnáno na: 1.5 : 1.5 

Spropitné 

Pokud v české hospodě nedáte diško (mimochodem co je horší slovo - diško, spropitné či tuzér?) ve výši svého půlročního platu, setkáte se s tváří masového vraha. Naproti tomu je ve španělských barech i 10 centimů ohlašováno malým stříbrným zvonkem nebo alespoň poměrně příjemným úsměvem. Poděkování se vám ale dostane, i když zaplatíte zcela přesně.

(Koncept diška jsme ostatně nikdy prostě nepochopili. Proč např. nedáváme v supermarketu, u doktora, v lékarně, v autobuse, na úřadě práce, na finančním úřadě diško, které si pak rozdělí zaměstnanci daných institucí?)

Verdikt: Je vždycky lepší platit méně než více. Navíc upřímně řečeno tuzér je největší nesmysl pod sluncem. Bod pro tapas bar. 2.5 : 1.5 pro tapas bar

Ženy za barem a na place

Ve Španělsku mají ženy za bar zákaz vstupu. Je to silně machistické, ale je to tak. Potkat ženu-barmanku v klasickém tapas baru je zázrak. V Čechách se naproti tomu ženy sice v malém počtu, ale zato výrazně na place prosadily. 

Verdikt: Jakkoliv jsou španělští barmani dokonalí ve všem co dělají, mají smůlu. Machismus nebudeme podporovat. To teda ne. Bod pro knajpu a zase srovnáno. 2.5 : 2.5

Kouření cigaret

V českých hospodách se kouří a když člověk přijde domů, musí dát oblečení na balkón, aby mu celý byt nezamořil puch z cigaret. Ve Španělsku je kouření zakázané a člověk domů přijde voňavý jako malé dítě. Fenomén zasmrádlého oblečení je podle nás příčinou zvýšené rozvodovosti českých manželských párů. Muž přijde domů a smrdí jako hovnocuc. Ženě se to nelíbí. Je oheň na střeše a dříve či později přijde rozvod.

Verdikt: Přestože jsme zastánci názoru, ať si každý dělá ve své hospodě, co chce, zároveň jsme zastánci názoru, že kouření před hospodou je mnohem lepší než v ní. Bod pro tapas bar: 3.5 : 2.5 pro tapas bar

Jídlo 

V českých hospodách se večer moc nejí. Přijde se, zasedne se a pije se až do zblbnutí (což je samozřejmě víc než fajn :-). Ve španělském baru se naproti tomu neustále něco ukusuje. Když máte štěstí a bydlíte v Granadě, dostanete ke každému drinku velice solidní tapu (nejčastěji vepřové na rajčatech, placku z malých krevet, smažené chobotničky, v octě nakládané rybky, žampióny s česnekem, smažené papričky s mořskou solí, salmorejo, chorizo na sajdru (sidře), chléb s olivovým olejem (a rajčetem) a jamónem serrano (za ibérico si člověk musí hezky připlatit), bramborový salát, cizrnu s dršťkami, paellu, bramborovou omeletu, špenát se šafránem a římským kmínem, masový špíz, sardinky s česnekem a petrželí, smažené lilky, salchichy v husté rajčatové omáčce, bešamelové krokety s jamónem atd.). I v jiných městech se ke každému drinku něco malého objedná. Celkově toho Španělé za večer mnohem méně vypijí a mnohem více sní a namluví. Často si Čech ve srovnání se Španělem připadá jako alkoholik. Nakonec si uvědomí, že vlastně tak trošku alkoholik je, ale to sem nepatří. Pokud se však na věc koukneme z druhé strany, jsou vlastně i utopenci, nakládaný hermelín, tlačenka, matjesy atd. klasické tapas. Nikdo by se v Andaluzii nedivil, pokud by mu k pivku přistál nakládaný hermelín.

Verdikt: Jakkoliv hermelín ujde, nemá prostě proti armádě tapas šanci. Bod pro tapas bar. 4.5 : 2.5 pro tapas bar

Pivo

V andaluzském baru se nejčastěji pije. tzv. caña, neboli 0.2l malinké pivo. Když má někdo opravdu žízeň , objedná si tubo, což je obdoba našeho malého piva. Pro opravdové blázny je připravena jarra, což je buď 0.4l či 0.5l. Nikdy v životě jsme neviděli Španěla pít jarru. Většinou s jarrou vidíte spálené německé turisty v přímořských letoviskách. V českých hospodách je naproti tomu třeba speciálního diplomatického vzdělání, aby si člověk dovedl objednat tzv. malé pivo.  Mnohem častěji se prostě bez ohlášení objeví číšník a flákne vějířem krásných půllitrů o stůl. Španělské pivo je navíc jiné než české pivo, je méně hořké a mnohem lehčí. Rozdíl mezi 10°a 12°je ve Španělsku samozřejmě neznámý (pravý rozdíl je samozřejmě neznámý i většině Čechů). České pivo je samozřejmě nejlepší na světě atd., ale když je venku 35°, je lepší si dát vychlazenou cañu než zabijáckou dvanáctku v půllitru.

Verdikt: České pivo je asi fakt nejlepší a navíc musíme předstírat, že cokoliv menšího než půllitr je trapárna, jinak by nás v Čechách ukamenovali. Bod pro knajpu. 4.5 : 3.5 pro tapas bar

Cena

Např. v Granadě stojí tubo 1.5 - 2 Eur. Součástí piva je však pokaždé i tapa v ceně. Tubo (malé české pivo) stojí tedy podobně, jako velké české. Zkuste si ale dát v knajpě malou porci guláše, svíčkové nebo kachny se zelím a pak nám napište, co na to kuchyň. Pokud si dáte hermelín, zaplatíte skoro 2 Eura navíc.

Verdikt: Pivo je levnější v knajpě, kombo piva s jídlem je levnější v tapas baru. Remíza. 5 : 4 pro tapas bar

 

Tapas bar tedy knajpu rozsekal na kaši. Souhlasíte?