Odpovědí na tuto zapeklitou otázku je: právo být ve slovníku spisovné češtiny. Dnes jsme se podívali na to, zda slova jamón a chorizo, tedy vlastně celý náš svět, reflektuje čeština. Bohužel ještě ne. A to se opravdu snažíme.

Slova přejatá ze španělštiny do našeho mateřského jazyka nejsou samozřejmě tak časté jako anglikanismy nebo germanismy, ale pár desítek by se jich našlo.

Jde o naprosto běžné výrazy jako liga, laso, mačeta nebo rodeo, ale ve slovníku naleznete i několik lahůdek typu kancion, což je básnická forma nebo třeba právě bola označující kouli na řemenu užívanou primitivními lovci k lovu zvířat.

Španělština nás asi nejvíce obohatila v oblasti umění.  Hudbu a tanec už si neumíme představit bez výrazů typu tango, rumba, bolero anebo kastaněty. Flamenco a čača jsou, doufejme, na čekací listině. Díky španělštině se zeměpisci mohou ohánět eldorádem, tornádem nebo kaňonem, politologové zas chuntou nebo gerilou, sociologové mulaty, mestici, hráči karet kanastou a milovníci kontroverzní španělské zábavy koridou a toreadorem.

A náš obor – potravinářství. Tam je to upřímně zatím bída. To, že slovník spisovné češtiny dle Ústavu pro jazyk český vydání z roku 2011 nezná salsu, tortillu a paellu, čert vem, ale že národem milované chorizo a kulinářský král jamón si ještě nevydobily právo být v našem slovníku, to zamrzí. Slibujeme, že uděláme vše proto, abychom naše posvátná slova do slovníku dostali co nejdříve a věříme, že to nepotrvá jako bole či kancionu stovky let.