Etymologický původ slova jamón je víc než přímočarý. S největší pravděpodobností již Homo erectus křičel kchaampeeee a ukazoval si na svou nohu.

Řecko

Toto pojmenování připadalo všem následujícím lidským generacím tak trefné, že přežilo až do starého Řecka, kde jej Apollonius Dyscolus zmiňuje pod jménem Kempé v jednom ze svých pojednání o řecké gramatice. Pak již věci nabraly spád.

Řím

Římané neřekli noze jinak než Camba, jak je známo z okřídleného usloví Julia Césara “Cambae nocere” alias “Bolí mě nohy”, které údajně řekl těsně po překročením řeky Rubikon.

Francie

Francouzi si z Camba udělali Jambe a ve 13. století se objevuje slovo jambon již ve svém šunkovém významu. A co měli Francouzi, nemohlo se vyhnout Španělům.

Španělsko

Od 14. století se ve Španělsku začíná užívat slova jamón jako označení pro šunku a vytlačuje do té doby používané slovo pernil (kteréžto slovo přežívá dodnes v katalánštině a neznamená nic jiného než šunku).

Čechy

No a vidíte, na začátku 21. století se slovo jamón dostává i k nám (asi díky nějakým zbloudilým hispánským kmenům táhnoucích přes naše území) a je horkým čekatelem na zařazení do slovníku spisovné češtiny.