» Encyklopedie rajčat

Tomatina

Aneb čím vším lze po sobě házet během slavností Tomatina

Z pěstitelského hlediska je rajčat tolik druhů, až se vám z toho skoro točí hlava. My zde přinášíme přehled základních španělských odrůd, které zároveň ukazují, že pod pojmem rajče se skrývají dosti rozdílné plody.

1. Huevos de toro = rajčatová pata negra

Rajče se jménem býčí koule patří k nejlépe oceňovaným španělským odrůdám. Když se povede, je pevné a šťavnaté. Nebývá moc sladké. Španělé toto rajče jedí nakrájené na ranní tostadu (opečený chléb) nebo samotné s olivovým olejem a trochou soli.

2. Tomate de pera

Podlouhlá rajčata tomates de pera jsou v létě hlavním protagonistou při výrobě gazpacha. Když jsou zralá, jsou sladká jak med.

3. Tomate cherry

Cherry rajčata jsou odchovanci skleníků, a proto jsou stálicí ve všech ročních obdobích. Jsou dobrou volbou v zimě, kdy větší odrůdy nejsou schopné dobře dozrát a jejich chuť je mdlá. 

4. Tomate de rama

Zralá keříčková rajčata jsou příjemně sladká a šťavnatá. Svou chutí připomínají podlouhlá oválná rajčata, a proto je lze použít i do gazpacha nebo třeba při přípravě italských omáček na těstoviny (Marcella Hazan promine ;)

5 Tomate de terreno

Takzvané rajče z pole objevíte ve Španělsku jenom v létě. Jistota je, že není ze skleníku. Zralé není sladké, spíš naopak. A je trochu zelené. Španělé si ho nemohou vynachválit ve svých salátech.

6. Kumato alias tomate negro

Černé rajče je výplodem pěstitelství posledních let. Směs různých druhů rajčat se vyznačuje skoro černou barvou a spíše kyselejší chutí. Na wikipedii píšou, že o něj není moc zájem. Asi proto je v naší encyklopedii na posledním místě.